Cookies na webu SKF

Cookies používáme ke zkvalitnění našich webových stránek a webových aplikací. Pokračováním beze změny nastavení prohlížeče vyjadřujete souhlas s příjmem cookies. Nastavení cookies ve svém prohlížeči však můžete kdykoli změnit.

Vlastnosti povrchu stykových ploch

Vlastnosti povrchu vrtání válce a pístnice mají velký vliv na funkci a provozní životnost těsnění. Parametry určující kvalitu povrchu definuje norma ISO 4287:1997. Nejpoužívanějším parametrem určujícím drsnost povrchu je Ra (v jednotkách μm nebo μin), tj. střední aritmetická úchylka profilu povrchu. Tato hodnota však nedokáže úplně popsat, jakým způsobem může povrch působit na těsnění. Důvodem je skutečnost, že dva povrchy se stejnou hodnotou Ra, ale s rozdílnou charakteristikou profilu povrchu mohou mít za následek různou tloušťku mazacího filmu, a tedy i různou těsnicí výkonnost a úroveň opotřebení.
Křivka podílu materiálu (Abbott-Firestonova křivka) podává více informace o charakteristice profilu povrchu. Udává poměr délky vyplněné materiálem k hodnocené délce v určité hloubce řezu vyjádřený v procentech (obr. 1). Sklon na začátku křivky představuje vrcholy/výstupky v povrchu, které způsobují počáteční opotřebení těsnění. Sklon na konci křivky představuje prohlubně v profilu, které slouží jako zásobníky maziva.
Tabulka 1 ukazuje některé profily povrchu. Pro zajištění kvality povrchu s vhodným profilem a charakteristikami vhodnými pro účinné dynamické utěsnění doporučuje SKF definovanou kombinaci následujících parametrů povrchu:
  • Ra – aritmetická střední drsnost
  • Rz – střední výška výstupků vzhledem k prohlubním
  • Rmax – maximální výška výstupků vzhledem k prohlubním
  • Rmr – podíl materiálu v dané hloubce
SKF doporučuje vyhodnocení hodnoty Rmr v hloubce řezu 0,5 Rz na základě cref = 0 % (diagram 1).
SKF logo