Cookies na webu SKF

Společnost SKF na svých stránkách používá soubory cookies, které jí umožňují nabídnout návštěvníkům informace v co nejvhodnější formě, například pro zvolenou zemi a jazyk.

Souhlasíte s použitím souborů cookies společnosti SKF?

Volba vhodného oleje

Performance and operating conditionsBearing type and arrangementBearing sizeLubricationOperating temperature and speedBearing specificationBearing executionSealing, mounting and dismounting

Kritéria volby oleje

Při volbě mazacího oleje jsou nejdůležitějšími parametry viskozita a viskozitní index, teplotní stabilita (která má vliv na volbu typu oleje) a použité přísady (EP/AW a na ochranu proti korozi) s ohledem na provozní podmínky aplikace.
Viskozita a viskozitní index
Požadovaná viskozita je primárně dána mazacími podmínkami k při očekávané provozní teplotě, které se hodnotí podle popisu v části Mazací podmínky – viskózní poměr κ. Viskozitní index VI je mírou změny viskozity oleje v závislosti na teplotě. Hodnota VI je součástí procesu volby, a to zejména u aplikací provozovaných v širokém rozsahu teplot. Doporučujeme používat oleje s hodnotou VI alespoň 95.

Typ oleje
Existují dvě hlavní kategorie typů oleje – minerální a syntetické. U syntetických olejů jsou k dispozici následující typy:
  • polyalfaolefiny (PAO)
  • estery
  • polyglykoly (PAG)
Volba typu oleje je z velké části dána rozsahem teplot, za kterých má být aplikace provozována.
  • Minerální oleje jsou obecně preferovanými mazivy pro valivá ložiska.
  • Syntetické oleje je třeba zvážit při provozních teplotách nad 90 °C (195 °F), protože mají lepší tepelnou a oxidační odolnost, případně pod -40 °C (-40 °F) z důvodu lepších mazacích vlastností při nízkých teplotách.
Bod tuhnutí oleje je definován jako nejnižší teplota, při které je mazivo tekuté. Při výběru typu oleje však nesmí být používán jako funkční hranice. Pokud je teplota oleje jen mírně vyšší než bod tuhnutí, jeho viskozita je stále velmi vysoká, což může narušit čerpání, filtrování a další charakteristiky.

Tloušťku hydrodynamického filmu určuje zejména viskozitní index (VI) a součinitel tlak-viskozita. Většina maziv na bázi minerálních olejů má podobný součinitel tlak-viskozita, což umožňuje použít obecné hodnoty uváděné v literatuře. V případě syntetických olejů však vliv vzrůstajícího tlaku na viskozitu závisí na chemické struktuře základní složky maziva. V důsledku toho se součinitele tlak-viskozita u různých typů syntetických základních složek výrazně liší.

Vzhledem k rozdílným viskozitním indexům a součinitelům tlak-viskozita se tvorba hydrodynamického mazivového filmu při použití syntetického oleje může lišit od minerálních olejů se stejnou viskozitou.

Pro mazací podmínky minerálních a syntetických olejů platí, že vliv viskozitního indexu a součinitele tlak-viskozita se běžně vzájemně vyruší.

Tabulka 1 shrnuje vlastnosti různých typů oleje. Další informace o syntetických olejích získáte od svého dodavatele maziv.

Syntetické oleje mohou reagovat s těsněními, nátěrem nebo vodou jinak než oleje minerální. Tyto vlivy je třeba prozkoumat, stejně jako vzájemnou mísitelnost.

Přísady
Mazací oleje obvykle obsahují přísady různých druhů. Mezi nejdůležitější patří antioxidanty, přípravky na ochranu proti korozi, přísady proti pěnění a přísady EP/AW. Při mazacích podmínkách s hodnotou κ < 1 jsou doporučeny přísady EP/AW. Při teplotách nad 80 °C (175 °F) je však možno mazivo s přísadami EP/AW používat pouze po pečlivém testování.


Interval výměny oleje

Interval výměny oleje závisí na provozních podmínkách a typu oleje. V případě mazání olejovou lázní v zásadě postačuje měnit olej jednou ročně, pokud provozní teplota nepřesahuje 50 °C (120 °F). Při vyšších teplotách nebo silném znečištění je třeba olej vyměňovat častěji.
V případě mazání oběhem oleje se interval výměny oleje určuje na základě kontroly jeho kvality, přičemž se bere v úvahu oxidace a přítomnost vody a abrazivních částic. Životnost oleje v oběhových systémech lze prodloužit odlučováním částic a vody.
Intervaly výměny oleje u minerálních olejů jsou uvedeny v tabulce 2.

Přehled hlavních způsobů mazání olejem

Při mazání olejem se používají následující způsoby:
  • olejová lázeň bez oběhu oleje
  • olejová lázeň s vlastním oběhem oleje prostřednictvím čerpacího efektu ložiska
  • oběh oleje s použitím vnějšího čerpadla
  • mazání vstřikovaným olejem
  • mazání systémem olej-vzduch
Volba způsobu mazání olejem závisí zejména na následujících okolnostech:
  • otáčky ložiska
  • potřeba odvodu tepla
  • potřeba odstraňování nečistot (pevných nebo kapalných)
SKF nabízí široký sortiment výrobků pro mazání olejem, které zde nejsou uvedeny. Další informace o mazacích systémech SKF a souvisejících výrobcích → Řešení mazání.
Olejová lázeň bez oběhu oleje
Nejjednodušší způsob mazání olejem představuje olejová lázeň. Olej nabíraný otáčejícími se díly ložiska je rozváděn v ložisku a následně stéká zpět do jímky v tělese. Hladina oleje by v klidovém stavu ložiska měla ideálně sahat ke středu nejnižšího valivého tělesa (obr. 1). Vyšší než doporučená hladina oleje zvyšuje teplotu ložiska v důsledku brodění(→ Tření ložiska, ztrátový výkon a rozběhový moment).
Olejová lázeň s vlastním oběhem oleje
Oběh oleje z lázně lze zajistit různými způsoby. Zde je několik příkladů:
  • Olej je zachycován a přiváděn do ložisek pomocí výpusti a kanálků (obr. 2).
  • Vyhrazený díl (kroužek, kotouč atd.) nabírá olej z olejové lázně a přenáší jej (obr. 3).
  • U některých typů ložisek lze k oběhu oleje využít čerpací efekt. Axiální soudečkové ložisko na obr. 4 čerpá olej, který se do axiálního ložiska vrací propojovacími kanálky umístěnými pod ním.
Všechny tyto způsoby mazání je třeba individuálně prověřit v testech.
Oběh oleje bez lázně
Mazání oběhem oleje s použitím vnějšího čerpadla se používá místo olejové lázně zejména v aplikacích, kde je třeba odvádět teplo vytvářené ložiskem nebo jinými zdroji. Mazání oběhem oleje rovněž umožňuje výhodně odvádět pevné či kapalné nečistoty z ložiska do filtrů nebo odlučovačů. Konstrukce a uspořádání odtoku oleje musí zajistit, aby se hladina oleje nezvyšovala. → Vedení tepla z přilehlých částí nebo procesů

Základní systém mazání oběhem oleje (obr. 5) obsahuje následující části:
  • čerpadlo oleje
  • filtr
  • zásobník oleje
  • systém chlazení nebo ohřevu oleje
Vstřikování oleje
Mazání vstřikovaným olejem (obr. 6) je rozšířením systémů mazání oběhem oleje. Používá se pro ložiska provozovaná při velmi vysokých otáčkách. Hodnota průtoku oleje a velikost trysky se volí tak, aby vstřikovaný olej dosahoval rychlosti alespoň 15 m/s.

Vstřikovače oleje musí být umístěny tak, aby vstřikovaný olej vstupoval do ložiska mezi jedním z kroužků a klecí. Aby nedocházelo ke hnětení, které může způsobit nárůst tření a teploty, musí konstrukce a uspořádání odtoku oleje zajistit, aby se hladina oleje nezvyšovala.
Mazání systémem olej-vzduch
Mazání systémem olej-vzduch (obr. 7) využívá stlačený vzduch k přepravě malých, přesně odměřených množství oleje ve formě malých kapek přívodním vedením do vstřikovací trysky, odkud je olej přiváděn do ložiska. Tato metoda mazání minimálním množstvím oleje umožňuje provoz ložisek při velmi vysokých otáčkách s poměrně nízkou provozní teplotou. Stlačený vzduch také ochlazuje ložisko a zabraňuje vniknutí prachu nebo agresivních plynů. Další informace jsou uvedeny v části Vysoce přesná ložiska.
SKF logo