Cookies na webu SKF

Společnost SKF na svých stránkách používá soubory cookies, které jí umožňují nabídnout návštěvníkům informace v co nejvhodnější formě, například pro zvolenou zemi a jazyk.

cookie_information_popup_text_2[151]

Vnější těsnění

V případě uspořádání ložisek, kde je účinnost těsnění za daných provozních podmínek důležitější než hledisko dostupného prostoru nebo nákladů, lze vybírat ze dvou dostupných typů vnějších těsnění: bezkontaktní těsnění (obr. 1) a kontaktní těsnění (obr. 2).
U těsnění jiných výrobců než SKF jsou informace uvedené v následující části pouze orientační. Než dané těsnění použijete v konkrétní aplikaci, důkladně si prostudujte jeho vlastnosti. Společnost SKF nenese odpovědnost za výkon jakýchkoli produktů nedodávaných společností SKF.
Bezkontaktní těsnění

Nekontaktní těsnění se téměř vždy využívají ve vysokorychlostních aplikacích s vysokou přesností. Jejich účinnost závisí v zásadě na těsnícím účinku úzké spáry mezi hřídelí a tělesem. Jelikož nedochází ke kontaktu, nevytvářejí tato těsnění téměř žádné tření a prakticky neomezují rychlost, takže představují vynikající řešení pro obráběcí stroje.

Varianty těsnění jsou od jednoduchých bezkontaktních spárových těsnění až po vícestupňová labyrintová těsnění (obr. 1). Ve srovnání se spárovými těsněními jsou vícestupňová labyrintová těsnění podstatně účinnější, protože řady jejich axiálně a radiálně umístěných spár účinněji zabraňují průniku nečistot a řezné kapaliny do ložiska.

Ve vysoce znečištěných prostředích je často zapotřebí použít labyrintové těsnění se složitou konstrukcí. Labyrintová těsnění mohou udržovat mazivo uvnitř sestavy ložisek a zároveň je chránit před znečištěním pomocí tří i více stupňů. Princip vysoce účinného labyrintového těsnění je ukázán na (obr. 3). Skládá se ze tří stupňů:

  • primární stupeň,
  • sekundární stupeň,
  • koncový stupeň.

Tato konstrukce opatřená odtokovými komorami a sběrnými prvky vychází ze studií prováděných na Technické univerzitě v německém Stuttgartu.

Primární stupeň sestává z kryt proti stříkajicí vodě (kapalině1), víka tělesa (2) a hřídele uspořádaných do labyrintu. Kryt proti stříkajicí kapalině chrání víko proti znečištění a víko tělesa zase brání vniknutí nečistot přímo do labyrintu. Radiální spára (3) mezi víkem tělesa a hřídelí by měla činit 0,1 až 0,2 mm.

Úkolem sekundárního stupně je zachytit veškerou tekutinu, která pronikne přes primární bariéru, a odvést ji pryč. Hlavní konstrukční prvky tohoto stupně tvoří obvodové drážky na hřídeli (4), velká odtoková komora (5) a vypouštěcí otvor (6). Obvodové drážky zabraňují kapalině pohybu po hřídeli za podmínek bez otáčení, což způsobuje její skapávání do odtokové komory. Při rotaci hřídele se odstřikující kapalina shromažďuje v odtokové komoře a odtéká vypouštěcím otvorem. Velké odtokové otvory (~ 250 mm2) ve sběrné oblasti omezují množství kapaliny, která se hromadí v komoře.

Prvky použité na předchozích stupních se opakují i v koncovém stupni. Tato část se skládá z labyrintových kroužků (7) s radiálními spárami šířky 0,2 až 0,3 mm, komora ke zpomalení proudění kapaliny (8), jímacího prostoru (9), který odvádí kapalinu do odtokové komory, a vypouštěcího otvoru (10) s průřezem cca 150 mm2Pokud je k dispozici dostatek prostoru, lze do koncového stupně zabudovat ještě další komoru, jímací prostor a odtokový otvor o průřezu cca 50 mm2 (11). Koncová radiální spára (12) šířky cca 1 mm brání vzniku kapilárního jevu.

Při navrhování těchto typů těsnicích systémů je třeba zohlednit následující aspekty:

  • Aby se zabránilo efektu čerpání dovnitř, měl by průměr součástí labyrintu směrem od vnějšku postupně klesat.
  • Na rotujících součástech by neměly zůstat stopy po obráběcím nástroji (šroubovice), které by mohly pohybovat kapalinou v axiálním směru v závislosti na smyslu stoupání a směru otáčení. Toto může být v aplikacích s jednosměrným otáčením využito k zesílení účinnosti spárových nebo labyrintových těsnění, pokud jsou do provedení řádně začleněna. Šroubovice (stopy po obrábění) na rotujících částech spárových a labyrintových těsnění by neměly být, když se aplikace otáčí v obou směrech nebo u jednosměrných aplikací, kde by taková činnost působila proti účinnosti těsnění.
  • V náročných provozních podmínkách lze navíc vytvořit vzduchovou bariéru přivedením tlakového vzduchu do spár labyrintového těsnění nebo do samotného vřetena.. Průtok vzduchu však musí být vyvážený, aby hlavní tok směřoval vždy ven.
  • Ideální je uspořádání těsnění, které zabírá co nejvíce prostoru v axiálním směru, protože je tak možné vytvořit velké odtokové oblasti a jímací prostory. V takových případech je však vřeteno méně pevné v důsledku dlouhého vyložení od předních ložisek (a polohy řezné síly).
Kontaktní těsnění

Kontaktní těsnění (obr. 4) jsou obecně velmi spolehlivá. Jejich účinnost ovšem závisí na řadě faktorů, jako jsou tyto:

  • provedení těsnění a materiálu těsnění
  • stykový tlak
  • povrchová úprava stykové těsnicí plochy
  • stav těsnicího břitu
  • přítomnost maziva mezi břitem těsnění a těsnicí plochou

Tření mezi břitem těsnění a těsnicí plochou může při vyšších obvodových rychlostech (A ≥ 200 000 mm/min) vytvářet značné teplo. V důsledku toho mohou být tato těsnění používána pouze u vřeten s nižšími otáčkami a/nebo v aplikacích, kde dodatečné teplo výrazně neovlivňuje výkonnost vřetene.

SKF logo